Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostře sledované vlaky

11. 04. 2016 18:35:21
„V Chicagu míváme jen dvě roční období – zimu a práce na silnici. A představte si, že jste je zrovna vychytali obě naráz," svěřil mi bodrý Američan připomínající zaoceánskou verzi Colina Firtha.

Den třiapadesátý.

Chicago je třetím nejlidnatějším městem ve Spojených státech, hned po New Yorku a Los Angeles. Jeho metropolitní oblast počtem obyvatel těžce konkuruje celé České republice. Takové Česko v úsporném cestovním balení, řekla bych.

Davy na chodnících teď ale nečekejte. Při procházce po břehu Michiganu kromě americkou angličtinou drze pokřikujících racků potkáte leda několik osamělých běžců a bujarou skupinku ruských turistů. Zbytek populace zřejmě raději zůstává uvnitř mrakodrapů, naskládaný ve vrstvách na sobě jako jednotlivé chody v patrových obědových krabičkách pro důchodce. Anebo tráví volný čas v nekonečných dopravních zácpách.

Jo, doprava, to je kapitola sama o sobě. Amerika je pro většinu z nás ekvivalentem země s absurdním množstvím báječně velkých aut. Jakjinak. Někde jsem dokonce slyšela, že zdejší obyvatelé běžně startují auto už na dvousetmetrovou trasu. Nicméně dle mého bedlivého výzkumu srdce Američanů doopravdy nepatří za volant, ale na koleje. Snad každý druhý člověk, se kterým se setkám, postupně nenápadně zavede řeč na vlaky. Zasvítí mu oči, začne líčit svůj poslední výlet a vyptávat se, jak často železniční dopravu používáme my Evropani. Po podobných rozhovorech se pak mimoděk zabývám otázkou, jestli dobrá polovina Američanů náhodou nevědomky netrpí lehkým autismem.

Ale abych neodbíhala. Vzhledem k tomu, jak atraktivní je v současné době téma imigrace, nemůžu si dovolit nezmínit, že Chicago bylo v posledních dvou stoletích mimořádné koncentrací českých přistěhovalců. Kladenský rodák Antonín Čermák, zde známý spíš jako Tony Cermak, se dokonce stal ve třicátých letech chicagským starostou. A říká se, že v době jeho nástupu do funkce bylo prý Chicago po Praze druhým největším českým městem.

Antonín Čermák se do dějin zapsal rovnou dvakrát a české národní hodnoty u toho náležitě reprezentoval. V prvé řadě s odpovídající věrností a odhodláním hájil liho a pivovarnické zájmy a vehementně se zasazoval o ukončení prohibice. (Mimochodem, ne náhodou je jedna z částí Chicaga dodnes pojmenována podle Plzně.)

A druhým, sice možná stylově švejkovským, ale jinak nešťastným počinem, byl jeho odchod z (nejen) veřejného života. Čermák zemřel po dvou letech ve funkci, když při nezdařeném atentátu v Miami schytal kulku místo tehdejšího prezidenta Roosevelta. Doteď se vedou spory o tom, jak střelec dokázal svou pětirannou zbraň přimět k šesti výstřelům. Kdoví. Nicméně se traduje, že Čermákova poslední slova zněla: I ́m glad it was me and not you, Mr. President.

Ale abychom nekončili tak pochmurně. Jídlo zhojí všechny rány, proto nesmím na závěr pro dokreslení charakteru města zapomenout na slavnou chicagskou pizzu a její věčný lítý boj s newyorskou kolegyní. Zatímco pizza v newyorském stylu si zakládá na svém elegantně tenkém vzezření, chicagská alternativa štíhlou linii příliš neřeší. Spíš naopak. Její těsto může být na krajích vysoké až pět centimetrů a servíruje se v hlubokých kulatých pekáčcích. Prostě takový třešňový želé koláč, akorát tam místo třešní, želé a cukru šoupnete spoustu sýru, rajčatového protlaku a zeleniny. Jednoduchý. Až skoro piece of cake, řeklo by se.

Autor: Kristýna Gillíková | pondělí 11.4.2016 18:35 | karma článku: 11.33 | přečteno: 586x

Další články blogera

Kristýna Gillíková

Vejce a já

„Tak jací jsou teda ti Američani?“ Otázka, kterou dostávám až moc často na to, abych si mohla dovolit nemít odpověď.

19.7.2016 v 6:19 | Karma článku: 23.44 | Přečteno: 1168 | Diskuse

Kristýna Gillíková

Cizinec

Vírou v mé jazykové schopnosti minulý týden silně otřáslo setkání s Američankou žijící v Egyptě. Když mi po třiceti minutách, během kterých líčila svůj život v Africe, konečně došlo, že se tam nevěnuje aerobiku, ale arabštině.

5.5.2016 v 18:37 | Karma článku: 18.71 | Přečteno: 1017 | Diskuse

Kristýna Gillíková

Udělej si ráj

Toaletní papír s maskáčovým potiskem, přenosný myslivecký posed i lahvička stoprocentní jelení moči. Suvenýry z Ameriky doporučuju nakupovat výhradně v prodejnách outdoorového oblečení.

16.3.2016 v 17:58 | Karma článku: 13.15 | Přečteno: 586 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Miroslav Hruška

Netradiční květnový výlet do Polska aneb Polsko (rychlo)vlakem i letadlem - díl druhý

V prvním díle této dvojdílné reportáže jsem s mým kamarádem zkoumal dopravní zajímavosti Katovic. Na závěr jsme se přesunuli polským Pendolinem do Varšavy. V tomto dílu tedy prozkoumáme Varšavu a také se proletíme letadlem ...

17.11.2017 v 13:10 | Karma článku: 10.13 | Přečteno: 256 | Diskuse

Regina Karasová

Boubín

S manželem si vyjet na cesty znamená obvykle malý turistický horror .. a nejinak tomu bylo i tentokrát, asi před měsícem, týden po vichřici Herwart, při výletu na vrch Boubín a stejnojmenný prales .

17.11.2017 v 11:12 | Karma článku: 13.62 | Přečteno: 236 | Diskuse

Jan Vaverka

Baskicko – 7. Díl: Co navštívit na cestě do Baskicka - Německo

V příštích třech dílech bych se rád zmínil o několika lokalitách, které nejsou tak zprofanované, ale dle mého soudu rozhodně za návštěvu stojí. Začnu od Německa.

17.11.2017 v 8:20 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 187 | Diskuse

Michal Dokoupil

V oáze Hedvábné stezky

Stejně jako po celá tisíciletí karavany Hedvábné stezky, i my jsme na naší cestě Čínou zastavovali v pouštních oázách, abychom se osvěžili po dlouhých kilometrech strávených v písečné krajině.

16.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 191 | Diskuse

Petra Brabencová

Benátská ,,socka"

Vaporetto, je vlastně takový vodní autobus - až na to, že je to loď! Má několik linek a kdo je v Benátkách poprvé má pocit, že je to složitější než metro v New Yorku.

16.11.2017 v 10:24 | Karma článku: 10.60 | Přečteno: 439 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 822

Věk 22, noha 38.

O amerických snech, stesku po vysokých podpatcích a spoustě brokolice. Teda aspoň myslím.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.